a jedeme dál...
20.5.2012 Ve čtrvtek jsme jeli na stopy, svezla nás Sherynka s Gerou a holčičkama (samozřejmě pánička a maminka). Louka hrozná, to Igi snad ani v životě neviděl, natož aby čuchal. Lopuchy, bodláky, trsy velkých listů, vysoká tráva, pampelišky, holá místa, nízká tráva - prostě od každého něco. První stopa - zase mu to kazím, nedělám, co mám nařízeno, šetřím pamlsky a škubu šňůrou. No šetřím , to je pravda, ale škube Igor se mnou, ne naopak. Druhá stopa, moje fiasko. Dostatek pamlsků= Igor jde pomalu a neškube šňůrou, krásně postupujeme a co to co to ? Najednou začne odbočovat do prava. 3x ,opravdu 3x jsem ho vrátila a s důrazným stopa posílala dál. Po třetí jsem se otočila a volám na Standu - co s ním mám dělat, stále se tam vrací? Standa - úplně klidně - nech ho jít, nemáš tam náhodou lom? A něco si brumlá pod vousy, nerozumím, ale nic lichotivého to určitě není... No jasně lom...ale já opět zapoměla , u které pampelišky zahýbáme, promiň Igorku. Ještě,že foxí vytrvalost zvítězila a nedal se. Jestli se dívá Benýšek z poza duhového mostu , jistě si říká - kamaráde, s tou si ještě užiješ. Musíš se starat sám, ta zabloudí i na čisté rovině. - Benýšek byl šikulka a vždy mě na konec stopy dovedl a všechny předměty našel. Budu Igimu věřit a nechám ho jít (stejně si po pár minutách nepamatuji ani začátek). V sobotu jsem Igimu šlápla stopu na vycházce na Maxově, jdem se projít ať má časový odstup, z plánovaných 20 minut bylo 40, ale šikulku to nerozhodilo. Stopičku krásně udělal. ( měla jsem výrazné orientační body, tak to vím).
Dnes jsme se na Psole domlouvali co dál, jsme ve skupině přípravy na ZPU1 a hned jsme se se Sherynkou hlásili na ZMMP a třeba i ZZO. Prostě jsme po úspěšné minulé neděli natěšení na další mety. Domluvili jsme se , že nejsou mezi těmi zkouškami až tak velké rozdíly v poslušnosti, tak se budeme muset zaměřit na speciální cviky, které jsou občas dost obtížné pro takové Igorky - magorky. Dnes, vedro na padnutí, tak jsme seděli ve stínu a cvičil vždy jeden. Igor neustále na špičkách , poskakoval, štěkal a dožadoval se pracovat s každým, nejvíc ,když došlo na aporty. Ke všemu, musel ještě ty své, půjčit doze Frankovi a bordrerce Lakynce. Každému Standa něco pochválil, něco zkritizoval a něco poradil. Všichni dostali úkol na doma, my -drrrž a půůsť- a lehni za pochodu. Igorovi ani mě se příliš za stadionu nechtělo, tak jsme se přidali k začátečníkům agiliťákům. Když Igiho zrovna nelákal Olinčin westík Bertík, běhal docela pěkně, vzpomněl si i na slalom. Trochu problém nám dělal tunel s plachtou - kam nevidím, tam nelezu, tak nějak si to Igi myslel. Ale poslední pokus, když ho nalákám zdvižením plachty, už byl slušný, tak zas příště.
Příští týden máme v plánu úterý plochy se záchranáři, čtvrtek ráno zoorehabilitaci , odpoledne stopy v rámci přípravy na ZPU.V sobotu přidám stopy individuální, měli bychom jít ještě v úterý ráno, ale to tento týden nestíhám a v neděli plochou dráhu zase ZPU, možná agility. a denně domácí úkol. Ještě,že jsem důchodce, kdy já bych stíhala chodit do práce....
Náhledy fotografií ze složky Psola
Komentáře
Přehled komentářů
To jsem se nasmála tomu škubání za šňůru. Taky jsem se před Standou několikrát vehementně bránila, že za stopovačku neškubu já, ale Hetty :-D Nepodařilo se mi ho ale přesvědčit :-D Uvidíme se zřejmě v neděli na ZPU1 ;-)
Re: Škubání za šňůru
(Helena +Igor, 19. 8. 2012 20:36)Tak, tak , přišli, viděli a zvítězili. Moc vám oběma gratuluji, jste šikulky. Konec konců se i mě podařilo šňůrou necukat.......takže i my jsme odcházeli se štítem, i když menším než Hetty
Škubání za šňůru
(Yveta + Hetty, 12. 8. 2012 10:02)